Když jsem na začátku roku 2025 prodal svůj poslední podíl ve firmě, kterou jsem aktivně řídil, a splnil si cíl, který jsem si stanovil už v roce 2013 – odejít do důchodu ještě před padesátkou – měl jsem v sobě obrovskou směs emocí. Na jedné straně radost a úlevu, že mám hotovo, na druhé straně nejistotu, co bude dál. Dnes mám za sebou prvních osm měsíců a mohu se ohlédnout, co mi tato nová životní etapa přinesla.
Fáze euforie: svoboda bez budíku
První týdny byly nádherné. Najednou žádné ranní schůzky, prezentace ani rozhodování pod tlakem. Mohl jsem si dovolit luxus probudit se bez budíku a začít den podle svého. To, co zní jako maličkost, je ve skutečnosti obrovská změna. Po letech života v režimu „plný kalendář“ a „neustále online“ jsem poprvé za dlouhou dobu zažil opravdovou svobodu.
Nemusel jsem být neustále připojený, večer kontrolovat e-maily a Slack a odpovídat okamžitě, abych věci urychlil a posunul dál.
Čas jsem využil na cestování obytnou dodávkou, na sport a na věci, které jsem dlouho odkládal. Už nebylo potřeba hledat „volné okno v diáři“. Svoboda bez budíku je pro mě symbolem toho, že můžu konečně žít podle vlastních pravidel.
Často se přistihnu, že ani nevím, jaký je den v týdnu. A některá místa záměrně navštěvuji ve všední dny – je tam totiž nesrovnatelně méně lidí než o víkendu.
Objevování času pro sebe i rodinu
Největší výhodou této nové etapy je čas – komodita, kterou v pracovním životě neustále postrádáme. Trávím výrazně víc času se synem, s rodinou hodně cestujeme a jsme spolu mnohem víc než dřív. Už to není o tom, že se vracím z kanceláře pozdě večer a o víkendu doháním, co jsem nestihl během týdne.
Čas se objevil i pro kamarády, na které jsem dřív „neměl prostor“. Najednou můžu říct ano na pozvání, které bych ještě před rokem musel odmítnout. Stejně důležité je, že mám konečně prostor i pro sebe – na přemýšlení, čtení, sport, samostatné cestování a prosté užívání přítomného okamžiku.
Cestování – od Evropy po Afriku
Cestování se stalo jedním z hlavních pilířů nové životní etapy. I dříve jsem cestoval často, ale většinou šlo jen o pár týdnů v roce. Teď jsem na cestách strávil přibližně polovinu času od začátku roku.
Po Evropě cestujeme obytnou dodávkou, objevujeme nová místa a užíváme si svobodu, kdy si sami určujeme směr i rytmus cesty.
Vedle toho jsem vyrazil i za dobrodružstvím mimo Evropu – do Afriky. Safari v Ugandě a Keni pro mě bylo jedním z nejsilnějších zážitků posledních let. Upřímně řečeno, nikdy jsem po Africe netoužil, ale její divokost mě naprosto dostala. Jak se říká: Afriku buď miluješ, nebo nenávidíš. Já jsem se jednoznačně zařadil do první skupiny.
A to i přesto, že mám za sebou cestování po severní i jižní Americe, Asii i různých částech Evropy. Afrika je jiná – opravdová divočina. Sledovat stáda slonů, lvy při lovu nebo gorily v jejich přirozeném prostředí je zážitek, který se vám vryje pod kůži. Už teď vím, že s Afrikou jsem se nepotkal naposledy a na podzim chystám další cestu.
Stín nudy a otázka smyslu
Po několika měsících se ale objevila i druhá stránka mince. Pokud jste zvyklí léta žít v rychlém tempu a neustále řešit nové výzvy, klid může být až příliš velká nuda. Přistihl jsem se, že mi začíná chybět pocit napětí, tvůrčí práce, budování něčeho nového. Nuda není problém prvních dnů, ale postupně se plíží a nutí člověka přemýšlet, jak znovu naplnit čas.
Zpočátku nevadí, že jste za den nic neudělali. Ale když se to začne opakovat, přichází otázka: co začít dělat, aby měl den opět smysl?
Malé dávky businessu jako koření života
Zjistil jsem, že i když mám finanční nezávislost a nemusím pracovat, nechci se úplně odříznout od světa byznysu. Rozdíl je v tom, že už nemusím pracovat pro peníze.
Je důležité si uvědomit, kdy už máte dost. Vždy můžete vydělávat víc a víc, ale pokud to není to, co chcete, přestává to mít smysl. Já se rozhodl, že další honba za penězi pro mě už není prioritou. Raději si vybírám projekty, které mě baví, dávají smysl a neberou víc energie, než kolik chci dát.
Nenáročné, ale smysluplné zapojení je podle mě klíčem k dlouhodobé spokojenosti.
Investiční portfolio – základ finanční nezávislosti
Součástí mého života zůstává starost o vlastní investiční portfolio. To je nezbytnou podmínkou pro získání a udržení finanční nezávislosti. Portfolio dnes zahrnuje:
-
nemovitosti pro dlouhodobé pronájmy,
-
nemovitosti pro krátkodobé pronájmy,
-
kryptoměny,
-
investice do startupů,
-
obchodní podíly v několika firmách,
-
P2B půjčky.
Díky tomu se i nadále účastním boardů a strategického rozhodování. U jedné firmy jsem dokonce aktivně zapojen v procesu prodeje podílu strategickému investorovi. Je to jiný druh práce – bez každodenního operativního stresu, ale stále dostatečně zajímavý, aby mě udržoval „ve hře“ a poskytoval intelektuální stimulaci.
Speciální projekty – renovace domu
Kromě investic a byznysu jsem se pustil i do projektů, na které jsem nikdy neměl čas a pořád je odkládal. Jedním z nich je renovace našeho domu.
Práce na domě je úplně jiný druh aktivity než vedení firmy – je hmatatelná, fyzická a výsledky jsou vidět okamžitě (i když někdy vidíte spíš rozbořenou půlku domu 😊). Přináší mi radost sledovat, jak staré ustupuje novému a jak se náš dům krok za krokem mění v lepší místo k bydlení.
Bucket list jako nový motor
Jedna z věcí, která mi pomáhá, je psaní a postupné plnění bucket listu – seznamu zážitků a cílů, které chci v životě stihnout. Sepsal jsem si 100 věcí, které chci zažít, naučit se nebo dokázat.
Nejde jen o cestování, ale i o osobní výzvy, nové dovednosti a obyčejné radosti. Bucket list mi dává strukturu a pomáhá mi přemýšlet nad tím, co chci, aby mi tato životní fáze přinesla. Po roce si udělám revizi: co už jsem zvládl, co mě ještě čeká a co byla úplná blbost, kterou vyškrtnu.
Bilance po osmi měsících
Co tedy říct po prvních osmi měsících?
-
Svoboda, kterou finanční nezávislost přináší, je obrovský benefit a stojí za veškerou námahu.
-
Odpočinek a čas s rodinou jsou k nezaplacení.
-
Cestování otevírá nové obzory a Afrika mi ukázala, že dobrodružství nikdy nekončí.
-
Ale i v důchodu potřebujete výzvy a smysl. Bez nich se snadno dostaví pocit prázdnoty.
Můj recept je kombinace cestování, času s rodinou a kamarády, péče o investiční portfolio, menší dávky byznysu, speciálních projektů a bucket listu. Takto se z předčasného důchodu nestane stagnace, ale nová, inspirativní životní etapa.
A co dál? Sám jsem zvědavý, co ještě přidám. Pokud máte tip, napište mi ho do komentáře.